To mi v první chvíli připadalo, jako sraz uklizeček Poslední fotka je báječná

ani dovednost zacházení s koštětem v této disciplíně nebyla co platná

Paráda!

Štěpánko! Pro mě to je neuvěřitelný skok v čase. Stačí zavřít oči a najednou jsem v Rokytnici v Orlických horách a na zamrzlé ploše tamního koupaliště (to ještě stála úžasná dřevěná plovárna jak z Rozmarného léta, která později vyhořela a nenašla se síla na její obnovu) proháníme po domácku vyrobené kameny a meteme před nimi košťaty ledovou plochu do absolutní hladkosti. Takový "zapadákov" a znalost světového sportu! Co jsme si užili legrace, fandění a bojů jak o život. Ach jo, nostalgie ...

To je krásná vzpomínka na metání ...