Cesta do a z jeskyně pokladů ...
Stála uprostřed jeskyně a dívala se do světélkující nehmotné koule, která jakoby tančila na hrdle poháru stojícího na kamenném podstavci. V kouli se promítala odpověď na její otázku, jak funguje svět.
„Upozorňuji tě, že to může být i pěkná nuda,“ pokračoval hlas někoho, koho neviděla, ale cítila jeho přítomnost.
„Jako že už nebudu toužit, snít?? To bych nechtěla!“
„Budeš, ale měl jsem tu už lidi, kteří později litovali, že se už nedokáží tak krásně naivně prahnout po světských požitcích …, jako před ponořením. Ženy, co smutnily, že je nechávají chladnými šaty, boty, kabelky, chlubení se vším možným, společenské divadlo jakéhokoliv druhu…. Muži, co přestali machrovat hodinkami, silnými naleštěnými vozy, erotickými úspěchy, vlivem cokoliv zařídit …
„Když se rozhodneš ponořit své srdce a mysl do poháru, už nebudeš potřebovat mít plné kapsy pokladů ležících tady všude kolem.“
Zaváhala. Rozhlédla se a pozorovala lidi, co se v jeskyni také ocitli. Někteří usilovnou snahou, někteří násilím nebo jako sluhové někoho, a někteří tak nějak mimochodem. I ona měla pocit, že se tam dostala skoro nezaslouženě a mimochodem. Prostě si jen přála se do jeskyně podívat a najednou tam byla.
Většina sbírala drahé kameny a strkala si je do kapes. Někteří se dokonce svlékali a z oblečení si vázali batohy, do kterých drahokamy až po okraj plnili.
„Najít cestu sem se zdá pro většinu smrtelníků nemožné, ale ještě těžší je dostat se odsud ven,“ pokračoval hlas.
„Nevidím cestu ven,“ řekla.
Hlas mlčel.
Usmála se. Nemusel nic říkat. Chvíli ještě váhala a pak ponořila vědomí a cit do světélkující hmoty. Najednou vnímala, že její tělesná schránka začala bublat a chvět se, ale bylo neskutečně příjemné tetelení. Jakoby její tělo nemělo žádnou váhu. Zbylo jen vědomí.
Vysoko nad pohárem se otevřel otvor a světelné paprsky dopadly na podstavec s nádobou. Z otvoru začaly pomalu klouzat kořeny silného stromu.
„Vida, žebřík!“ vykřikla radostí. Než se ale chytila kořenů, dosahujících až na zem, začali se sápat vzhůru ostatní hledači. Pozorovala jejich nepodařený šplh ke světlu. Mnozí měli svůj náklad tak těžký, že s ním padali, jiným se vysypal a oni se pro něj vraceli. Dole se i poprali s ostatními. Kořeny se pod tíhou trhali a lidé padali z menší nebo větší výšky. Také se nazí odírali o skály, napřed ztratili náklad a pak i rovnováhu, spadli nebo v zoufalství skočili.
Chytila se kořenů a rychle postupovala nahoru. Vždy ráda šplhala, na tyči i po provaze a tak měla radost, jak jí to jde. Když se dostala až k průrvě na vrcholu jeskyně, zjistila, že je velmi těsná. Podařilo se jí protáhnout napřed ruce, ramena, hruď. Už si málem oddechla, že bude venku, když se zašprajcovala o boky. V duchu si nadávala, že veškerá předsevzetí zhubnout zadek a stehna, vzala za své. Škubala sebou a cítila, že jí v kapse kalhot brání ve snadném proklouznutí kamínek. Ano, ten malý drahokam, který si přece jenom schovala do džín, i když hlas radil, že nemá mít na cestě za poznáním žádný hmotný poklad z nitra jeskyně.
„Já hloupá, spadnu, a už jsem mohla být pryč,“ povzdechla si a v tom ucítila, jak nezašitou dírou v kapse vypadl kámen z nohavice, a úplně cítila jeho třpytivou dráhu zpět mezi hromadu pokladů. Když dopadl, posledním vzepřením se dostala celá ven.
Seděla pod košatým stromem, a když si po tak náročném výstupu odpočinula, marně hledala jakýkoliv otvor u kořenů dřeviny. Žádný tam nebyl.
Vstala, vydala se loukou k horizontu, odkud vycházelo slunce. Brzy došla na prašnou cestu. S úžasem pozorovala, jak se místy třpytí. Na každém desátém kroku ležel zářivý drahokam.
Až bude chtít, možná nějaký sebere.
*
Z cyklu: … z lucidních a vědomých snů
Štěpánka Bergerová
… o mámivé iluzi erotického prádla
Nedávno jsem byla na křestu povídkové knihy, kde autorka vetkla do úvodního textu inspiraci z příběhů vyslechnutých v kabince obchodu s luxusním prádlem.
Štěpánka Bergerová
Jezdí jak pražskej autobusák ...
...................................... aneb budou nám opravdu lépe, nejen ve veřejné dopravě, šoférovat roboti ???
Štěpánka Bergerová
Nerozumím jazyku ... aneb jak trochu zamotat robotům hlavu
Když mě některá vlezlá reklama na prohlížených sítích už opravdu otravuje, klikám na tlačítko SKRÝT. Ale tím to nekončí.
Štěpánka Bergerová
„Ale on/a to tak nemyslel/a ...?"
Ale myslel/a!!! ... aneb proč takové omlouvání vůbec neberu v potaz a jsem svým způsobem vděčná za rachot padajících masek.
Štěpánka Bergerová
.... v zimě aspoň jeden bunkr!
Aneb bývaly doby, kdy jsme v zimě postavili bunkrů, iglů, zdí a labyrintů hned několik ...............
Štěpánka Bergerová
... už zase stojíme frontu, tentokrát u lékáren, bez jistoty, že se na nás dostane.
Aneb netušila jsem, že vyzvednutí receptu se změní v detektivku s nejistým koncem. Možná někomu pomůže pár mých postřehů, aby se nevynervoval jako já ...
Štěpánka Bergerová
Alergie na slevu ….
... aneb toužím po obchodech bez všudypřítomných vlezlých slevových akcí a v takových nakupuji raději.
Štěpánka Bergerová
Courání spadaným listím …
Dříve jsem měla mezi ročními obdobími střídavě různé favority, nejčastěji léto, ale postupem času miluji všechny ... podzim nevyjímaje.
Štěpánka Bergerová
Intimní rozhovor s kombuchou ...
„No jo, ty jsi ale krásně vyrostla, holka moje milá. A jakou máš pěknou hladkou světlou čepičku! To bude dobrota! Tak pojď, ať si tě přecedím ...!“
Štěpánka Bergerová
Opravdu tolik hloupneme?
... že potřebujeme, aby nám i ty nejjednodušší věci byly vysvětlovány i v dospělosti polopatě jak v mateřské školce?
Štěpánka Bergerová
Do chlapa s elektroautem bych nešla!
Řekla pohledná tmavovláska směrem ke svým kamarádkám, odfoukla si pramínek dlouhých vlasů z tváře a přidala k tomu zhnusenou grimasu.
Štěpánka Bergerová
Proč za každou cenu rušit co funguje? … aneb nejen o povinném zálohování PET lahví
Z různých aktuálních článků, anket a diskuzí jsem si udělala obrázek, že Češi třídí dobře a zálohování většinově nechtějí. Přesto mám pocit, že pokud svůj názor nebudeme hlasitěji dávat najevo, bude nám vnuceno nejen zálohování.
Štěpánka Bergerová
Odposlouchávají nás naše chytré přístroje?
Stále častěji se při hovoru dostávám s přáteli a známými k záhadě naskakování reklam na věc, o které jsme se jen bavili a v žádném případě ji negůglili ...
Štěpánka Bergerová
Na pláže, pojďme na pláže …
Je to k neuvěření, ale i dnes se najdou tací, kteří si myslí, že na nudapláži učiní objev hodný Nobelovy ceny za fyziologii ...
Štěpánka Bergerová
Vůně svatojánského špekáčku ...
... aneb výlet do přítomnosti venkovské hojnosti, lísající se kočky, bzukotu opylujících včel a ticha poletujících světlušek ...
Štěpánka Bergerová
Sejdeme se na klepadle ...
Bývala všude. Na každém dvorku a mezi domy - starými činžáky i paneláky. Nejoblíbenější prolézačka a místo setkávání mých dětských let.
Štěpánka Bergerová
„Ještě chvíli takhle a nechám si zavolat vrtulník … „
„... vážně mi bude všechno jedno!“ Řekla jsem na úpatí ferraty, o které dáma, která se na ni ve frontě před námi chystala, řekla, že tohle se přece leze s kabelkou a bez jištění.
Štěpánka Bergerová
Cena nejen za anonymitu ...
Nastane doba, kdy si bez registrace na stovkách portálů nebo v konečné fázi pod centrálním "mozkem lidstva" nekoupíme ani rohlík?
Štěpánka Bergerová
Užitečnost exkurze do zlaté klece …
aneb malé zamyšlení o slastech a strastech pobytu ve zdánlivě blahobytném ráji leckterého ženského snění.
Štěpánka Bergerová
Lov lítačky za jízdy?
„Za jízdy se držte a netelefonujte nahlas...“ byl nadpis článku na iDNES, který pojednával o osvětové kampani pro vhodné chování pasažérů emhádé ...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 523
- Celková karma 18,68
- Průměrná čtenost 2379x
Knihy MOUCHA V LIMONÁDĚ a ZÁKLADY ŽENSKÉ ŽÁDOSTIVOSTI si můžete objednat na adrese: stepanka.bergerova@seznam.cz,
Více informací na Facebooku -(https://www.facebook.com/mouchavlimonade)
Budu ráda za vaši recenzi na Databázi knih