Taková malá bouda, aneb krátký útěk od práce...

... jezdím kolem ní už dlouho. Možná to budou dva roky, co jsem si jí všimla. Dva roky, co na ni někdo načmáral své vyznání. A ty dva roky si říkám, že bych si ji ráda vyfotila.   

Boudu.
Malou boudu u magistrály.
Pokaždé, když jezdím kolem, říkám si, že zde nejde zastavit a jak se k ní asi dostanu. Včera jsem to zkusila.
Napřed jsem se ale pro jistotu zeptala stýčka Googla, který mi prozradil, kdeže mám hledat polní cestu...

Zdá se, že hledání polní cesty po sjezdu ze silnice bude napínavé ...

Konečně nalezena, lemována vrbičkama...

Bouda už je na dohled, ale zdá se, že několik desítek metrů před ní se stalo neštěstí...

... je to tak. Smrt si místo nevybírá :(

 Ještěže láska si místo vybrat může :)

... a tady ji máme. V celé podzimní kráse, ořezanou od projíždějícíh aut.
Říkám si, že by nebylo marné boudičku vyfotit v zimě, na jaře a v létě ... teď když vím, že kolem vede cyklostezka. Sice neoznačená, ale kdo hledá, najde.

TADY