Pro milovníky slézání skal a podobných túr byla naše výletní trasa brnkačka, ale pro mne, která se jako dítě bála vylézt i na Petřínskou rozhlednu a dlouho si odvykala strachu z výšek, (kterého jsem se beze zbytku nikdy zcela nezbavila), byla nečekaná vycházka víc než adrenalinovým zážitkem.
Mám ráda neprozkoumaná a příliš nenavštěvovaná místa v Čechách. A tak jsem měla radost, když nás kamarádka nasměrovala na prodloužený víkend do končin svého dětství do Šluknovského výběžku.
Zpočátku počasí nepřálo ...
Zámek v Lipové, která v roce 2019 vyhrála soutěž Vesnice roku, se snad dočká svého znovuzrození.
V obci je báječné Infocentrum s malým muzeem a společenskými prostorami ve velmi zdařile rekonstruované chalupě v centru.
Areál bývalých lázní Karlovo údolí, který se nachází kousek od Šluknova, má tajuplnou urbexovou atmosféru. Zdejší hlavní budova má již své dny sečteny, ale místo je to kouzelné a zasloužilo by si vybudování něčeho nového. Snaha o údržbu parku je patrná, tak doufejme, že sem opět vrátí příjemná pohostinnost pro poutníky.
Hodina bez deště stačila k procházce na Vlčí horu, kde byla, ač trochu ohořelá, otevřená rozhledna se stylovými autentickými pohlednicemi.
Druhý den naší výpravy nás čekalo překvapení ... prý se půjdeme projít na hezkou vyhlídku. Sportovní oblečení jsme považovali za samozřejmé, ale výběr trasy byl nejen pro mne šok a vědět to předem, nikdo by mne tam nedostal. Ale protože se takové informace k našemu průvodci nedostaly, neváhal nás protáhnout soutěskami až k ferratě. Chvílemi jsem myslela, že udeřila má poslední hodinka, ale nedalo se vracet.
Česko saské Švýcarsko znám více z české strany, ale tentokrát jsme začínali z té německé od vodopádu v Heidemühle v blízkosti Bad Schandau..

Pod ferratou Häntzschelstiege se část výpravy vydává raději po zarostlých skalních římsách okolo. Není to o moc lepší volba.
Vrcholová pěšina skýtá mnoho krásných výhledů. Pro odvážné ještě méně zarostlých.

... zpátky dolů vede cesta po strmých dřevěných schodech. Bojím se také, ale je to mnohem lepší.

U studánky odpočívám a odpouštím si odbočku na Idagrotte, ke které vede další vymazlená skalní římsa.
Jak se říká: Konec dobrý, všechno dobré. Přežila jsem! Ovšem budu si už na taková překvapení“ dávat pozor J))). Bez adrenalinu nad průrvami , strmými stezkami a skalními římsami, se dokážu obejít a radost mi udělá i Kokořín.
Autorka fotografií: Štěpánka Bergerová