Cesta do a z jeskyně pokladů ...

6. 03. 2023 16:23:36
„Jsi si jistá, že to opravdu chceš? Víš, co se říká. Dej si veliký pozor na to co si přeješ, mohlo by se ti to vyplnit! A co já už viděl fňukalů, kterým se to opravdu splnilo!“

Stála uprostřed jeskyně a dívala se do světélkující nehmotné koule, která jakoby tančila na hrdle poháru stojícího na kamenném podstavci. V kouli se promítala odpověď na její otázku, jak funguje svět.

„Upozorňuji tě, že to může být i pěkná nuda,“ pokračoval hlas někoho, koho neviděla, ale cítila jeho přítomnost.
„Jako že už nebudu toužit, snít?? To bych nechtěla!“
„Budeš, ale měl jsem tu už lidi, kteří později litovali, že se už nedokáží tak krásně naivně prahnout po světských požitcích ..., jako před ponořením. Ženy, co smutnily, že je nechávají chladnými šaty, boty, kabelky, chlubení se vším možným, společenské divadlo jakéhokoliv druhu.... Muži, co přestali machrovat hodinkami, silnými naleštěnými vozy, erotickými úspěchy, vlivem cokoliv zařídit ...

„Když se rozhodneš ponořit své srdce a mysl do poháru, už nebudeš potřebovat mít plné kapsy pokladů ležících tady všude kolem.“
Zaváhala. Rozhlédla se a pozorovala lidi, co se v jeskyni také ocitli. Někteří usilovnou snahou, někteří násilím nebo jako sluhové někoho, a někteří tak nějak mimochodem. I ona měla pocit, že se tam dostala skoro nezaslouženě a mimochodem. Prostě si jen přála se do jeskyně podívat a najednou tam byla.

Většina sbírala drahé kameny a strkala si je do kapes. Někteří se dokonce svlékali a z oblečení si vázali batohy, do kterých drahokamy až po okraj plnili.

„Najít cestu sem se zdá pro většinu smrtelníků nemožné, ale ještě těžší je dostat se odsud ven,“ pokračoval hlas.
„Nevidím cestu ven,“ řekla.
Hlas mlčel.
Usmála se. Nemusel nic říkat. Chvíli ještě váhala a pak ponořila vědomí a cit do světélkující hmoty. Najednou vnímala, že její tělesná schránka začala bublat a chvět se, ale bylo neskutečně příjemné tetelení. Jakoby její tělo nemělo žádnou váhu. Zbylo jen vědomí.

Vysoko nad pohárem se otevřel otvor a světelné paprsky dopadly na podstavec s nádobou. Z otvoru začaly pomalu klouzat kořeny silného stromu.
„Vida, žebřík!“ vykřikla radostí. Než se ale chytila kořenů, dosahujících až na zem, začali se sápat vzhůru ostatní hledači. Pozorovala jejich nepodařený šplh ke světlu. Mnozí měli svůj náklad tak těžký, že s ním padali, jiným se vysypal a oni se pro něj vraceli. Dole se i poprali s ostatními. Kořeny se pod tíhou trhali a lidé padali z menší nebo větší výšky. Také se nazí odírali o skály, napřed ztratili náklad a pak i rovnováhu, spadli nebo v zoufalství skočili.

Chytila se kořenů a rychle postupovala nahoru. Vždy ráda šplhala, na tyči i po provaze a tak měla radost, jak jí to jde. Když se dostala až k průrvě na vrcholu jeskyně, zjistila, že je velmi těsná. Podařilo se jí protáhnout napřed ruce, ramena, hruď. Už si málem oddechla, že bude venku, když se zašprajcovala o boky. V duchu si nadávala, že veškerá předsevzetí zhubnout zadek a stehna, vzala za své. Škubala sebou a cítila, že jí v kapse kalhot brání ve snadném proklouznutí kamínek. Ano, ten malý drahokam, který si přece jenom schovala do džín, i když hlas radil, že nemá mít na cestě za poznáním žádný hmotný poklad z nitra jeskyně.
„Já hloupá, spadnu, a už jsem mohla být pryč,“ povzdechla si a v tom ucítila, jak nezašitou dírou v kapse vypadl kámen z nohavice, a úplně cítila jeho třpytivou dráhu zpět mezi hromadu pokladů. Když dopadl, posledním vzepřením se dostala celá ven.

Seděla pod košatým stromem, a když si po tak náročném výstupu odpočinula, marně hledala jakýkoliv otvor u kořenů dřeviny. Žádný tam nebyl.
Vstala, vydala se loukou k horizontu, odkud vycházelo slunce. Brzy došla na prašnou cestu. S úžasem pozorovala, jak se místy třpytí. Na každém desátém kroku ležel zářivý drahokam.
Až bude chtít, možná nějaký sebere.

*

Z cyklu: ... z lucidních a vědomých snů

Autor: Štěpánka Bergerová | pondělí 6.3.2023 16:23 | karma článku: 15.50 | přečteno: 255x

Další články blogera

Štěpánka Bergerová

Jezdí jak pražskej autobusák ...

...................................... aneb budou nám opravdu lépe, nejen ve veřejné dopravě, šoférovat roboti ???

29.2.2024 v 21:46 | Karma článku: 10.24 | Přečteno: 284 | Diskuse

Štěpánka Bergerová

Nerozumím jazyku ... aneb jak trochu zamotat robotům hlavu

Když mě některá vlezlá reklama na prohlížených sítích už opravdu otravuje, klikám na tlačítko SKRÝT. Ale tím to nekončí.

16.2.2024 v 23:10 | Karma článku: 17.11 | Přečteno: 317 | Diskuse

Štěpánka Bergerová

„Ale on/a to tak nemyslel/a ...?"

Ale myslel/a!!! ... aneb proč takové omlouvání vůbec neberu v potaz a jsem svým způsobem vděčná za rachot padajících masek.

30.1.2024 v 20:23 | Karma článku: 20.41 | Přečteno: 569 | Diskuse

Štěpánka Bergerová

.... v zimě aspoň jeden bunkr!

Aneb bývaly doby, kdy jsme v zimě postavili bunkrů, iglů, zdí a labyrintů hned několik ...............

31.12.2023 v 19:00 | Karma článku: 14.28 | Přečteno: 206 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Václav Kunft

Jarní milování (nostalgické posezení na lavičce)

Poslednina psaná seniorem pro seniory, ale ne nutně o seniorech. Posledniny jsou již svým názvem odsouzeny k tomu být trochu nostalgické.

3.3.2024 v 10:08 | Karma článku: 5.81 | Přečteno: 136 | Diskuse

Irena Bátrlová

Plnovous v koktejlkách

František má rád sukně, ženské šaty i svůj plnohodnotný plnovous. Sukně a šaty, jak sám s oblibou říká, dávají jeho nohám svobodu. Nesvazují je do izolovaných nohavic, nýbrž jim umožňují být vedle sebe, sdílet společný pohyb.

2.3.2024 v 12:52 | Karma článku: 13.02 | Přečteno: 299 | Diskuse

Jaroslav Herda

Poldové jako z tragikomedie

Dostává se nám zpráv, z nichž vyrůstají otazníky. Jsou daňovými poplatníky občané, jimž policie pomáhá a chrání je, nebo je také někdy straší a bulíky jim na nos věší účinně?

1.3.2024 v 11:28 | Karma článku: 6.79 | Přečteno: 334 | Diskuse

Jaroslav Herda

Jak pražští demonstranti vypískali Fica i Orbána?

Nic proti humoru a satiře. Nic proti břitké ironii. Ostatně než tupým skalpelem se v ráně hnípat, lépe je někdy ve věci nic nepodnikat.

29.2.2024 v 11:29 | Karma článku: 19.93 | Přečteno: 662 |

Magdalena Suchankova

Život za život

"Neběhej tady," napomenula jsem dceru po milionté a s hrůzou sledovala, jak se starý stolek, na němž stála ozdobná porcelánová váza po babičce, zakymácel. Měla jsem nutkání zabalit vázu do bublinkové fólie a uložit do krabice,

29.2.2024 v 11:00 | Karma článku: 11.34 | Přečteno: 331 | Diskuse
VIP
Počet článků 520 Celková karma 15.51 Průměrná čtenost 2332

Autorka nápadů překračujících rámec všedního dne ........ 
Knihy MOUCHA V LIMONÁDĚ a ZÁKLADY ŽENSKÉ ŽÁDOSTIVOSTI si můžete objednat na adrese: stepanka.bergerova@seznam.cz,  
Více informací na Facebooku -(https://www.facebook.com/mouchavlimonade)
Budu ráda za vaši recenzi na Databázi knih

 

 Moucha v limonádě

Bianca Censori šokovala Paříž odhaleným klínem, pokutě se však vyhnula

Architektka Bianca Censori (29), která je manželkou rapera Kanye Westa (46), opět šokovala veřejnost svými outfity. V...

Zemřela slovenská moderátorka, oblíbený byl její pořad, který pomáhal dětem

Zemřela moderátorka a logopedka slovenské dětské televizní stanice JOJko Lucia Palugyayová. Bylo jí 47 let. Na...

Nikdy jsem nebyla stydlivá, vzpomíná Heidi Janků na focení pro Luckyboy

Zpěvačka Heidi Janků (61) zavzpomínala na pobyt v Monaku, kam se přestěhovala kvůli práci svého manžela Iva Pavlíka. V...

Tělo se na ně neumí adaptovat. Studie odmítla vysoce zpracované potraviny

Není prostor na námitky. Pokud jste čekali na konečné postrčení, proč se opravdu vzdát vysoce zpracovaných potravin...

Princ William zrušil na poslední chvíli z osobních důvodů účast na akci

Britský princ William (41) odřekl svou účast na úterní vzpomínkové slavnosti na hradě Windsor. Na bohoslužbu za...