(Pixabay)
Čím dál tím více si ve velkých obchodních řetězcích, nejvíce s potravinami a drogerií, všímám dvojích cen. Pro členy „klubu“ narůstá počet produktů, které si mohou koupit až cca o třetinu levněji než sprostý nezaháčkovaný nakupující. Nedávno jsem u regálu s vínem napočítala odhadem takových nabídek skoro třetinu, hlavně u nejvíce nakupovaného sortimentu. Řekla jsem si, no je to alkohol. Ale když to samé bylo i u regálu s jogurty, už mě to docela namíchlo.
Před časem to začalo nenápadně. Sem tam cedulička u nějakého zboží, že s klubovou kartou je o trochu levnější. Sem tam nějakou i mám, ale nepřeháním to, protože se mi tento způsob zákaznické věrnosti výměnou za poskytnutí osobních dat a šmírung zajídá, a také ráda nakupuji kde mne zrovna napadne. Úspěšně ignoruji sbírání bodíků k radosti dalšího nakupujícího, kterému je věnuji, aby si pak za ně mohl koupit ve slevě plyšovou opici nebo sadu nádobí, které nepotřebuje.
Zastávám teorii, že nejvíc ušetřím, když si koupím jednu věc, kterou chci nebo potřebuji za plnou cenu, než tři ve slevě za odměnu. To platí především u oblečení, kde řetězce perlí akcemi - s naším členstvím máte dva produkty s 20% a tři s 30% slevou.
Pravda, v potravinách občas koupím něco, co kupuji pravidelně, ve více balení v akci, ale jen náhodně. Smířila jsem se s tím, že jejich báječnou klubovou nabídku nevyužiji a zase tak o moc nepřijdu. Ovšem klubová cena o cca 30% nižší u základních věcí mi přijde spíš jako vydírání zákazníků a nikoliv lákavá pobídka ke členství. Jako by to to křičelo: Nebudete v klubu, tak máte smolíka!
Zdá se to přes čáru jenom mně, nebo i dalším lidem? Možná jsem divná já, když mne reklamy spíš odrazují od koupě než naopak, slevy nevyhledávám a před zaháčkováním v klubu utíkám.
Omezeně mám klubovou kartu v bazénu, fitku, provozovnách, které pravidelně využívám a jsem spokojená s jejich službami. Většinou takovou, která poskytuje množstevní slevu a nepábí množství osobních informací. A také se přiznám, že raději nakupuji v obchodech, kde klubové akce nemají žádné, pouze čas od času slevové, bez kterých už snad neexistuje ani jeden obchod.
Za mne se tedy nákupu ve výše jmenovaných štědrých kluboobchodech začnu vyhýbat a také platit více hotovostí, abych podpořila její setrvalou existenci. Zrovna tak míjím obchody, kde ze štítku zjistíte, že přepočítávají Euro 1:30.
Naštěstí se nevrhly na tento kurz a klubové vydírání všechny markety. Před chvílí jsem byla v jednom, kde měli slevy ve velkém bez podmínek. Ovšem, hárá ve mně obava, aby se tyto praktiky neobjevily všude. A nahrává tomu i fakt, že největší část trhu dnes ovládají nadnárodní řetězce, které mohou lecos diktovat a také to dělají. To je pak utopie myslet si, že tento nešvar vyřeší konkurence a volný trh.
