Čechy v našem podniku nechceme ...
Šly jsme s kamarádkou z koncertu, a protože se nám zdála noc ještě mladá na devátou večerní, řekly jsme si, že zajdeme na skleníčku. Cestou k metru jsme si všimly právě uvolněného stolečku pro dva, hned za výlohou nového útulného italského bistra na konci Václavského náměstí.
Bistro bylo téměř zaplněné a na našem vyhlédnutém stole zbylo ještě nádobí po předchozích návštěvnících. Sedly jsme si, čekaly na obsluhu a povídaly si. Přišla mladá slečna a anglicky nám sdělila, že tohle místo je rezervované. Zeptala jsem se jí, jestli mluví česky. Podívala se na mě tak, že jsem se jí anglicky zeptala znovu, jestli mluví česky. Odsekla rodilou češtinou, že samozřejmě, a dál na nás mluvila anglicky, že tu nemůžeme sedět. Podívala jsem se na kamarádku, a zhodnotila naši zletilost, outfity návštěvnic předchozí návštěvy komorního představení a naši bonitu pro návštěvu takovéhoto průměrného podniku. Deformaci obličeje, žádné rockerské, anarchistické a jiné výstřelky, ani zanedbání hygieny či známky opilosti a labilitu po požití návykových látek jsem na nás neshledala.
Zarazila jsem kamarádku, která začala diskutovat také anglicky, a požádala jsem slečnu pomalou češtinou, zdali by, když je Češka, mohla mluvit česky, a vysvětlila nám, proč na stole nebyla žádná rezervační cedulka. Protože se ve mně z jejího chování začala vařit krev, dodala jsem své otázce takový výraz a nadechla se k dalšímu pokračování, že slečna přece jen vyhodnotila situaci tak, že sebrala ze stolu nádobí, utřela ho a zeptala se: „Tak co si tedy dáte?“
Daly jsme si dvě sklenky červeného (mimochodem velmi dobrého) a nechaly si hned donést účet, abychom se nevystavily dalšímu stresu při placení. Rozhlédly jsme se kolem, abychom zmapovaly složení hostů a usoudily jsme, že jsme asi jediné Češky. Ostatní jsme tiply na Japonce, Italy, Angličany, Němce, všechny normálního civilního vzezření. Po chvíli se stůl vedle nás uvolnil a po celou dobu naší návštěvy už zůstal prázdný, žádní hosté s rezervací se míst nedomáhali.
Přemýšlela jsem o tom, jestli zde mají pro cizince dvojí ceny, nebo jsou zvyklí, že běžně vypijí ve dvou láhev nejdražší kořalky, zatím co my budeme půl hodiny cucat jednu skleničku vína. Až dosud jsem žila v domnění, že tento trend z Čech už vymizel, ale jak se zdá, devadesátkové retro je stále v kurzu. Z té doby jsem si vzpomněla na jeden zážitek z Kampa Parku, z před cca 15 lety, kdy jsme šli s kolegou z jednání, on v obleku, já v šatech s kloboukem, chtěli jsme se rozšoupnout a dát si zde pozdní oběd. V restauraci prázdno, na terase pár hostů. Sedli jsme si ke stolku k vodě, ale byli jsme vykázáni, že je zde vše rezervováno. Posadili nás tedy na méně atraktivní místo, obsluha byla vzhledem k počtu hostů pomalá, vlažná, dalo by se říct, že jsme ji při útratě přes dva tisíce obtěžovali. Když postupně přišli tři páry cizinců, byli posazeni k vodě bez rezervace a dočkali se i úsměvů, ačkoliv si ti dva dvacetiletí batůžkáři, co seděli na našem původně vybraném místě, dali jen kafe.
Do podobného podniku by mě už nikdo nedostal, ačkoli by ho v cinknutých recenzích mohli vynášet do nebes.
Kamarádku chování personálu mrzelo, pokazilo jí pěkný kulturní zážitek, a tak dodala: „Chápeš tu logiku? Vždyť ti ostatní tu utratí co my a ona ještě lhala, že je tu rezervace a přitom k jiným prázdným stolům nikdo nepřišel!“
Jsou situace, kdy nemá smysl nad logikou přemýšlet.
Štěpánka Bergerová
… o mámivé iluzi erotického prádla
Nedávno jsem byla na křestu povídkové knihy, kde autorka vetkla do úvodního textu inspiraci z příběhů vyslechnutých v kabince obchodu s luxusním prádlem.
Štěpánka Bergerová
Jezdí jak pražskej autobusák ...
...................................... aneb budou nám opravdu lépe, nejen ve veřejné dopravě, šoférovat roboti ???
Štěpánka Bergerová
Nerozumím jazyku ... aneb jak trochu zamotat robotům hlavu
Když mě některá vlezlá reklama na prohlížených sítích už opravdu otravuje, klikám na tlačítko SKRÝT. Ale tím to nekončí.
Štěpánka Bergerová
„Ale on/a to tak nemyslel/a ...?"
Ale myslel/a!!! ... aneb proč takové omlouvání vůbec neberu v potaz a jsem svým způsobem vděčná za rachot padajících masek.
Štěpánka Bergerová
.... v zimě aspoň jeden bunkr!
Aneb bývaly doby, kdy jsme v zimě postavili bunkrů, iglů, zdí a labyrintů hned několik ...............
Štěpánka Bergerová
... už zase stojíme frontu, tentokrát u lékáren, bez jistoty, že se na nás dostane.
Aneb netušila jsem, že vyzvednutí receptu se změní v detektivku s nejistým koncem. Možná někomu pomůže pár mých postřehů, aby se nevynervoval jako já ...
Štěpánka Bergerová
Alergie na slevu ….
... aneb toužím po obchodech bez všudypřítomných vlezlých slevových akcí a v takových nakupuji raději.
Štěpánka Bergerová
Courání spadaným listím …
Dříve jsem měla mezi ročními obdobími střídavě různé favority, nejčastěji léto, ale postupem času miluji všechny ... podzim nevyjímaje.
Štěpánka Bergerová
Intimní rozhovor s kombuchou ...
„No jo, ty jsi ale krásně vyrostla, holka moje milá. A jakou máš pěknou hladkou světlou čepičku! To bude dobrota! Tak pojď, ať si tě přecedím ...!“
Štěpánka Bergerová
Opravdu tolik hloupneme?
... že potřebujeme, aby nám i ty nejjednodušší věci byly vysvětlovány i v dospělosti polopatě jak v mateřské školce?
Štěpánka Bergerová
Do chlapa s elektroautem bych nešla!
Řekla pohledná tmavovláska směrem ke svým kamarádkám, odfoukla si pramínek dlouhých vlasů z tváře a přidala k tomu zhnusenou grimasu.
Štěpánka Bergerová
Proč za každou cenu rušit co funguje? … aneb nejen o povinném zálohování PET lahví
Z různých aktuálních článků, anket a diskuzí jsem si udělala obrázek, že Češi třídí dobře a zálohování většinově nechtějí. Přesto mám pocit, že pokud svůj názor nebudeme hlasitěji dávat najevo, bude nám vnuceno nejen zálohování.
Štěpánka Bergerová
Odposlouchávají nás naše chytré přístroje?
Stále častěji se při hovoru dostávám s přáteli a známými k záhadě naskakování reklam na věc, o které jsme se jen bavili a v žádném případě ji negůglili ...
Štěpánka Bergerová
Na pláže, pojďme na pláže …
Je to k neuvěření, ale i dnes se najdou tací, kteří si myslí, že na nudapláži učiní objev hodný Nobelovy ceny za fyziologii ...
Štěpánka Bergerová
Vůně svatojánského špekáčku ...
... aneb výlet do přítomnosti venkovské hojnosti, lísající se kočky, bzukotu opylujících včel a ticha poletujících světlušek ...
Štěpánka Bergerová
Sejdeme se na klepadle ...
Bývala všude. Na každém dvorku a mezi domy - starými činžáky i paneláky. Nejoblíbenější prolézačka a místo setkávání mých dětských let.
Štěpánka Bergerová
„Ještě chvíli takhle a nechám si zavolat vrtulník … „
„... vážně mi bude všechno jedno!“ Řekla jsem na úpatí ferraty, o které dáma, která se na ni ve frontě před námi chystala, řekla, že tohle se přece leze s kabelkou a bez jištění.
Štěpánka Bergerová
Cena nejen za anonymitu ...
Nastane doba, kdy si bez registrace na stovkách portálů nebo v konečné fázi pod centrálním "mozkem lidstva" nekoupíme ani rohlík?
Štěpánka Bergerová
Užitečnost exkurze do zlaté klece …
aneb malé zamyšlení o slastech a strastech pobytu ve zdánlivě blahobytném ráji leckterého ženského snění.
Štěpánka Bergerová
Lov lítačky za jízdy?
„Za jízdy se držte a netelefonujte nahlas...“ byl nadpis článku na iDNES, který pojednával o osvětové kampani pro vhodné chování pasažérů emhádé ...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 523
- Celková karma 18,68
- Průměrná čtenost 2379x
Knihy MOUCHA V LIMONÁDĚ a ZÁKLADY ŽENSKÉ ŽÁDOSTIVOSTI si můžete objednat na adrese: stepanka.bergerova@seznam.cz,
Více informací na Facebooku -(https://www.facebook.com/mouchavlimonade)
Budu ráda za vaši recenzi na Databázi knih