řekla maminka dívence, která se jí zvědavě zeptala co to je. Holčička, asi tak do první třídy základní školy, nadzvedávala bílé štítky u jednotlivých modelů a snažila se přečíst písmenka.
Pozorně jsem si prohlížela exponáty ve Světě techniky v areálu Dolních Vítkovic a byla jsem uchvácena, hlavně velikostí venkovních objektů a celkovou nápaditou rekonstrukcí do dnešní podoby. Část mé duše tíhne k technice a tato podívaná, určená jak pro děti tak dospělé, ve mně vyvolala hravou a zvídavou náladu. S chutí jsem točila klikou, mačkala čudlíky, lámala světelné paprsky, připomínala a ověřovala si poznatky ze školy … a tak trochu záviděla dnešním školákům, že mohou chodit na taková místa, místo toho, aby byli zavření v učebně. Jak se říká, mnohem lépe se učivo vstřebává názorným příkladem než nudným biflováním psaného textu.
Zmíněnou dvojici z úvodu jsem potkala ve „Světě přírody“ v prvním patře Velkého světa techniky.
„Tím se ještě nestresuj,“ řekla maminka a ještě dodala: „To se budeš učit až za hodně dlouho.“ Natáhla ruku a odvedla dcerku, která mezitím přešla od cedulek, co je ještě neuměla přečíst, k haptickému zkoumání vystavených objektů, pryč.
Využila jsem momentu, kdy jsem byla u edukativní pomůcky sama. Ve velkém výklenku bylo nakresleno sedm zvířat a před nimi sedm různě oblých výstupků podobné velikosti a barvy. Před nimi byly přišroubovány bílé štítky, které po nadzvednutí skrývaly popisky, co ke kterému zvířeti patří. Vlevo se pak skvěl veliký nápis „Penisy zvířat“.
Oceňuji tvůrce expozice za tento jistě zajímavý vzdělávací počin, ovšem měla bych jednu technickou připomínku. Všechny exponáty byly stejně veliké, žádná skutečná velikost a nikde žádné měřítko. A tak měl býk stejné proporce jako kačer, želva, chřestýš, ba dokonce jako pavouk. Dospělý jedinec má přírodní poměry tak nějak v oku a s převodem měr by si měl při určitém stupni vzdělání poradit. Ale co ti menší? Ty pak nezbývá než odbýt výše zmíněnou radou, protože by je srovnání mohlo stresovat ;-)
Byla jsem v Ostravě vůbec poprvé a musím přiznat, že mě velmi příjemně překvapila, včetně závěrečného výhledu z věže magistrátu. Laďo, dobře si tu žiješ.
