„Tohle je soukromý klub a ctíme tu naše pravidla. Pokud nemáte členskou průkazku, je mi líto," řekl zbloudilému cizímu návštěvníkovi předseda spolku Přátelé živé debaty z.s. Palivec, bývalý hospodský.
„Posílá mě pan Havran, člen spolku,“ nedal se příchozí. „Mám doporučení,“ dodal a vytáhl z kapsy kus karty s logem klubu, zubatě přestřiženou v půlce.
„Tak to moment!“ Palivec pokýval hlavou, zavřel dveře a po chvíli se vrátil s krabicí s podobnými ústřižky. Našel číslo shodující se s označením karty nového návštěvníka a přiložil svůj díl k jeho. Když zuby i obrázky do sebe zapadly, usmál se, uklonil a s máchnutím ruky procedil: „Račte.“
Muž vešel do chodby a hned za dveřmi s rozkoší nasál pach cigaretového dýmu, táhnoucímu se od vchodu s nápisem KLUBOVNA U MAŘENKY. Když s Palivcem vešli do místnosti, kde by se vzduch dal krájet, asi patnáctka členů družně klábosila, popíjejíc pivo z poctivých půllitrů, zavedl ho k výčepu, kde mu podal formulář a kartičku.
„To hned vyplňte a řekněte, kolik budete chtít platit členský příspěvek. Základní je tisíc korun. Je v něm zahrnut pronájem klubovny, služby, zařízení. Na občerstvení všeho druhu se tu všichni skládáme do společného fondu. Konzumaci vám budu odškrtávat na lístek a když příspěvek vyčerpáte, můžete dle libosti přispět znovu. Také můžete využívat naše pobočné spolky po celé republice, ale to už asi od Havrana víte. Říkal, že dorazí tak v osm.
Muž zaplatil, vyfasoval členský průkaz, vytištěné stanovy, usedl ke stolu a zapálil si cigaretu. „A dám si k tomu pivu ještě ferneta a utopence, předsedo! A ještě se chci zeptat, jestli mám dnes přispět na kapelu?“
„Hudba je zadarmo,“ zazubil se Palivec. „Získali jsme dotaci z programu na prohlubování občanské pospolitosti na venkově.“
Muž si udělal pohodlí a při čekání na parťáka, za kterým přijel zrelaxovat a vylít si na vsi nejen srdce, pozoroval cvrkot. Někteří členové měli v regálu nad výčepem své lahve se jmény, na pípě se skvěla velká cedule – pořízeno z prostředků spolku Přátelé živé debaty z.s. Nic dalšího provoz nerušilo.Žádné povinnosti jako jsou hygienické předpisy, licence na prodej alkoholu, živnostenský list, zdravotní průkaz, pokladna EET, požární kontrola, OSA, zákaz kouření, test na množství alkoholu v krvi, potravinářská kontrola tuků a cukrů a jiných nezdravých poživatin…
Když dorazil Havran, byl poslední, koho Palivec do klubu pustil.
„Už je nás tu dvacet,“ odmítal další zájemce, byť členy klubu, kteří marně zvonili venku na zvonek. Na naléhání ostatních členů, přece jen další žíznivce vpustil.
„Chlapi, jednou z toho bude průser,“ neodpustil si poznámku. „Víte, že od prosince platí zákon, který zakazuje shromažďování více jak dvaceti lidí v jednom bejváku, pokud nemá majitel ranec povolení, licencí a oprávnění!“
Na jeho slova došlo krátce po půlnoci, když se členové spolku vyvalili ven, aby odpálili petardy.
Ze tmy se vyřítilo zásahové komando doprovázené policejními antony, do kterých byli prchavší nekompromisně nakládáni.
„Osmadvacet kousků veliteli,“ hlásil do vysílačky příslušník.
Druhý den se na skle všech zpravodajských webů objevila zpráva:
Odhaleno a zničeno další doupě dekadence!
Policii se ve spolupráci s informátory z řad uvědomělých aktivistů podařilo zlikvidovat další doupě nesprávných a nezdravých životních návyků. Posouzením činnosti zkoumaného subjektu, který se maskoval jako spolek, bylo zjištěno hrubé porušení předpisu na počet osob v jedné soukromé místnosti. Navíc klub přijímal členy selektivně a svévolně a ve svých prostorách porušoval všechny dobré mravy ……………………………………………………………………………………………
