Letiště na celém světě zpřísňují po každém incidentu bezpečnostní opatření. V USA si už pasažéři na svlékací skenery zvykají, protože je pořád lepší naháč v rentgenu než bomba v letadle.
Že jsou tyto praktiky včetně důkladné osobní prohlídky těch, kdo skener odmítnou, nepříjemné, potvrdí každý, kdo není exhibicionista.
Nedávno prolétl internetem článek o deseti šokujících letištních kontrolách. Článek vytvořil reportér, který za svou práci dostal dobře zaplaceno, protože vytáhl pár případů, které budou čtenáře stoprocentně šokovat. A mnozí odsoudí kontroly jako takové.
A přitom se jedná jen o to, že se na místě zaměstnanců těchto letištních kontrol vyskytlo pár lidských hovad. Jako ostatně v každé jiné firmě, kde nezaměstnávají roboty nebo domestikovaná zvířata v klecích a za pevnou ohradou.
Je chyba, že se zaměňuje účel a chování patrně špatně vyškoleného personálu.
Že by mnoho lidí uvítalo rychlejší a pohodlnější odbavení, o tom není pochyb. Ovšem metody, jak toho dosáhnout narážejí na věc jako je politická korektnost.
Christoph Blume, šéf letiště v Düsseldorfu a nastupující ředitel Asociace německých letišť, vyvolal v mezisvátečním období na německé politické scéně nečekané pozdvižení, když v rozhovoru pro Rheinische Post navrhl, aby německá letiště zavedla bezpečnostní selekci cestujících na základě kritérií, jako je věk, pohlaví a etnická a náboženská příslušnost.
Podle Bluma, který podpořil také zavedení tělesných skenerů, by rozdělení pasažérů do rizikových kategorií značně zkrátilo stále narůstající bezpečnostní kontroly. Tímto způsobem by se dalo lépe využít dosavadní bezpečnostní technologie pro pohodlí všech zúčastněných.
Němečtí politici ale nemají pro Blumovu iniciativu žádné pochopení. Rozdělení pasažérů do tří skupin na takzvané dobré, normální a podezřelé je podle nich diskriminační a protiústavní. Zahraničněpolitický expert CDU Ruprecht Polenz pro internetový portál Spiegel označil návrh za politicky stupidní, protiústavní a z politicko-bezpečnostních hledisek nebezpečný.
Systém rizikových skupin dlouhodobě praktikují třeba na letištích v Izraeli. Podle německého deníku letiště v Izraeli zjišťují u cestujících cíl a účel cesty nebo zdroje, ze kterých zaplatili letenku, a pak dále podle věku, pohlaví, náboženské a etnické příslušnosti pasažéry dělí do bezpečnostních kategorií.
Tyto osobní kontroly ale špatně snáší cizinci, kteří si často stěžují na šikanu ze strany izraelských úřadů. Podle turistů přilétajících do Izraele mají přísné pohovory často ponižující charakter a budí dojem rasistického pozadí.
To je jistě věc, která poškozuje reputaci Izraele, ale tato země je v permanentním ohrožení teroristickými útoky.
Dá se očekávat, že Blumův návrh neprojde a všichni cestující budou více a více podrobováni důkladnější kontrole.
Nakonec se dočkáme situace, že se budeme v kabinkách podobných těm u bazénů, svlékat zcela, odevzdávat veškeré předměty do zatavených pytlů, fasovat erární letová pyžama a trepky a konečně si budeme aspoň na palubách letadel naprosto rovni.
A to vše proč?
Nezapomínejme na to nejdůležitější!
Kontroly nejsou výmyslem vlád k buzeraci pasažérů, ale reakcí na chování těch obyvatel naší planety, kteří neuznávají jiné lidské životy a ve jménu své víry zabíjejí nevinné.
To je potřeba mít stále na paměti!
A pokud se chceme udržet naživu, nezbývá nám, než se účinně a tvrdě bránit. Jinak euroatlantická společnost zanikne nikoliv na další morovou ránu, ale pseudohumanismus a strach, aby někomu nebyla upřena jeho práva.
Za sebe mohu říct, že se klidně nechám zařadit do té nejnebezpečnější skupiny a svléknu se do naha (konec konců, trochu pohybu navíc, když člověk na letišti jen zevluje, utrácí v obchodech, posedává a cpe se zbytečnými kaloriemi, vůbec není k zahození), pokud to prospěje rychlejšímu odbavení dalších cestujících a bezpečnosti letového provozu.
