...

..

Děkuji moc všem za milé příspěvky a postřehy

Co se týká dělení na malé a velké lidi, věci, děje, ... každý máme tu škálu hodnocení jinou a každý ji máme jen jinak pojmenovanou. A já na té své škále, od bílé do černé, mám na tom jednom konci, pár lidí velkých, a na tom druhém pár malých, bohužel i bohudík. A mezitím jsou ve své barevnosti, malosti a velikosti všichni ostatní.  A má osobní zkušenost je, že ti velcí si své nízkosti uvědomují....

dobrejch lidí

není nikdy dost a bohužel ti druzí jsou - jak říkával synek zamala - často výdržnější. ale na ty nikdo takhle pěkně vzpomínat nebude. kéž nám ty životy ovlivňují právě ti vzpomínaní.

Sepsala jste to pěkně s citem,

ale nelíbí se mi dělení na malé lidi a velké lidi. Pokud takhle přemýšlíte, pak se sama pasujete do skupiny "malých". Nic a nikdo není černý nebo bílý. Já ani neznám žádného "malého" člověka. Znám jen lidi, co jsou mi svojí povahou bližší a lidi, co mi nesedí, ale za to nemohou ani oni ani já. A každý je unikát a něčím zajímavý.

Dojalo mě to...

..je v tom malém článku takové velké pravdy a moudra..

hezké,

ráda jsem si přečetetla (ač mám s dělením lidí na malé a velké problém)... to je ten pán, jak jsem se s ním měla tenkrát seznámit? tak až za tou branou do...no bůhvíkam vlastně :)

Re: hezké,

Díky, Andri, ano, byl to zen člověk, se kterým jsem Tě chtěla seznámit, aby sis vlastnoručně ušila svou knihu

Moc

milé povídání, ikdyž smutné

záleží na situaci

V některé situaci může být člověk velký, a vněkteré se může scvrknout až na nejmenšího a pak opět vyrůst.Každý zažil obě situace.

Navíc jednoho člověka mohou jedni vidět jako velkého a druzí jako malého.

Štěpinko, umíš!