O co přichází nekuřák
Obřadně jsem cigaretu převzala, nedočkavě vdechla ten sajrajt, před kterým varují ošklivé obrázky na krabičce a vyfoukla obláček.
„Kolik jich tak vykouříš?“ zeptal se zákeřně.
„Tak jednu krabičku.“
„Hm?“
„Ročně,“ doplnila jsem. „Víc jak dvě cíga do měsíce to nebudou.“
„Tak to už jsi se mnou přes limit. Už kouříš říjnovou,“ ušklíbl se, jako by nebyl tím pokušitelem, který svede nevinnou bytost k hříchu triviální otázkou:
„Jdu si zakouřit ven. Půjdeš se mnou?
A po mém přikývnutí:
„Budeš se koukat, jak kouřím, nebo si dáš taky?“
„Dám, teď když se to skoro nesmí, přicházím tomu teprve na chuť.“
„Rebelka?“
„Spíš jsem raději kažena, než vychovávána,“ přiznala jsem bez zábran.
Klepala jsem popel neslušně na chodník a říkala si, že to není dobré, ale co naplat, když tu není pořádný popelníkový stojan.
V tom okamžiku on, kovaný kuřák, odklepl svůj oharek do stříbrné malé úzké štěrbinky na nenápadné, dlouhé, štíhlé, elegantní nádobě, levitující na jednom držáku u vchodu do hospody. Ocenila jsem ten vpravdě designový kousek, kterého si nekuřák vůbec nevšimne a splyne mu opticky se zábradlím, když na rušné křižovatce před naším stanovištěm právě naskočila červená. Ze stínu se odlepila hubená mužská postava a začala uprostřed přechodu pro chodce svou exhibici. Pouliční animátor si pohrával s průsvitnou koulí, která vypadla přesně jako ta skleněná, co z ní věštci předvídají budoucnost. Válel ji po pažích i ramenou, bravurně kroutil mezi prsty, vyhazoval do vzduchu. Časový interval semaforů měl patrně v oku, protože než blikla oranžová, stihl se divákům za volanty poklonit a vybrat u spuštěných okýnek do čepičky pár drobných.
Právě ve chvíli, kdy můj kuřácký lektor típnul oharek o ten roztomilý stylový popelník u vchodu, oslovila mne německá turistka s rozevřenou mapou s prosbou o radu, jak se dostat na Václavák.
Podívala jsem se na svůj dlouhý zbytek cigarety a okomentovala ho povzdechem:
„Já kouřím asi nějak pomalu.“ ..
„Ještěže tak, to je moc příjemný,“ dodal.
Půjčila jsem si od jedné z bloudících dam brýle, abych mohla zalovit v mapě, ukázat jí správný směr cesty a předvést svou znalost němčiny.
Po dopití bavoráku, rozloučení se s milou společností a nahlédnutí do tabletu na zadání „věštecká koule k žonglování“ jsem objevila na e-shopu pod názvem magická levitující koule onen předmět, se kterým muž udivoval řidiče i mě.
Napadlo mne, že coby nekuřák, čekající sám u stolu až ostatní venku dokouří, bych přišla o performanci na přechodu, tip na dárek pro puberťáka a nevykonala dobrý skutek…
A tak si říkám, že ani příště neodmítnu příležitost zakouřit si jen tak na chodníku, než to zakážou, než zavřou pouličního žongléra, protože nemá licenci na produkci, porušuje předpis plynulé chůze na přechodu (o EET nemluvě), než přijdou na řadu věci, které vídáme jen ve sci-fi. A pak erár docílí toho, že nebude nikdo respektovat nic, protože jak znovu a znovu ukazuje historie, příliš mnoho regulací ničí respekt k zákonu a radost ze života. A pak se to vše semele a pomele a budeme začínat zase se vším znova…
Štěpánka Bergerová
O starých značkách a nejen o nich ...
Z různých reklam se na nás hrne všelijak pojatý výkřik, abychom vyměnili staré věci za nové, ale leckdy je třeba dávat pozor, abychom „nevylili vaničku i s dítětem“.
Štěpánka Bergerová
… o mámivé iluzi erotického prádla
Nedávno jsem byla na křestu povídkové knihy, kde autorka vetkla do úvodního textu inspiraci z příběhů vyslechnutých v kabince obchodu s luxusním prádlem.
Štěpánka Bergerová
Jezdí jak pražskej autobusák ...
...................................... aneb budou nám opravdu lépe, nejen ve veřejné dopravě, šoférovat roboti ???
Štěpánka Bergerová
Nerozumím jazyku ... aneb jak trochu zamotat robotům hlavu
Když mě některá vlezlá reklama na prohlížených sítích už opravdu otravuje, klikám na tlačítko SKRÝT. Ale tím to nekončí.
Štěpánka Bergerová
„Ale on/a to tak nemyslel/a ...?"
Ale myslel/a!!! ... aneb proč takové omlouvání vůbec neberu v potaz a jsem svým způsobem vděčná za rachot padajících masek.
Štěpánka Bergerová
.... v zimě aspoň jeden bunkr!
Aneb bývaly doby, kdy jsme v zimě postavili bunkrů, iglů, zdí a labyrintů hned několik ...............
Štěpánka Bergerová
... už zase stojíme frontu, tentokrát u lékáren, bez jistoty, že se na nás dostane.
Aneb netušila jsem, že vyzvednutí receptu se změní v detektivku s nejistým koncem. Možná někomu pomůže pár mých postřehů, aby se nevynervoval jako já ...
Štěpánka Bergerová
Alergie na slevu ….
... aneb toužím po obchodech bez všudypřítomných vlezlých slevových akcí a v takových nakupuji raději.
Štěpánka Bergerová
Courání spadaným listím …
Dříve jsem měla mezi ročními obdobími střídavě různé favority, nejčastěji léto, ale postupem času miluji všechny ... podzim nevyjímaje.
Štěpánka Bergerová
Intimní rozhovor s kombuchou ...
„No jo, ty jsi ale krásně vyrostla, holka moje milá. A jakou máš pěknou hladkou světlou čepičku! To bude dobrota! Tak pojď, ať si tě přecedím ...!“
Štěpánka Bergerová
Opravdu tolik hloupneme?
... že potřebujeme, aby nám i ty nejjednodušší věci byly vysvětlovány i v dospělosti polopatě jak v mateřské školce?
Štěpánka Bergerová
Do chlapa s elektroautem bych nešla!
Řekla pohledná tmavovláska směrem ke svým kamarádkám, odfoukla si pramínek dlouhých vlasů z tváře a přidala k tomu zhnusenou grimasu.
Štěpánka Bergerová
Proč za každou cenu rušit co funguje? … aneb nejen o povinném zálohování PET lahví
Z různých aktuálních článků, anket a diskuzí jsem si udělala obrázek, že Češi třídí dobře a zálohování většinově nechtějí. Přesto mám pocit, že pokud svůj názor nebudeme hlasitěji dávat najevo, bude nám vnuceno nejen zálohování.
Štěpánka Bergerová
Odposlouchávají nás naše chytré přístroje?
Stále častěji se při hovoru dostávám s přáteli a známými k záhadě naskakování reklam na věc, o které jsme se jen bavili a v žádném případě ji negůglili ...
Štěpánka Bergerová
Na pláže, pojďme na pláže …
Je to k neuvěření, ale i dnes se najdou tací, kteří si myslí, že na nudapláži učiní objev hodný Nobelovy ceny za fyziologii ...
Štěpánka Bergerová
Vůně svatojánského špekáčku ...
... aneb výlet do přítomnosti venkovské hojnosti, lísající se kočky, bzukotu opylujících včel a ticha poletujících světlušek ...
Štěpánka Bergerová
Sejdeme se na klepadle ...
Bývala všude. Na každém dvorku a mezi domy - starými činžáky i paneláky. Nejoblíbenější prolézačka a místo setkávání mých dětských let.
Štěpánka Bergerová
„Ještě chvíli takhle a nechám si zavolat vrtulník … „
„... vážně mi bude všechno jedno!“ Řekla jsem na úpatí ferraty, o které dáma, která se na ni ve frontě před námi chystala, řekla, že tohle se přece leze s kabelkou a bez jištění.
Štěpánka Bergerová
Cena nejen za anonymitu ...
Nastane doba, kdy si bez registrace na stovkách portálů nebo v konečné fázi pod centrálním "mozkem lidstva" nekoupíme ani rohlík?
Štěpánka Bergerová
Užitečnost exkurze do zlaté klece …
aneb malé zamyšlení o slastech a strastech pobytu ve zdánlivě blahobytném ráji leckterého ženského snění.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 524
- Celková karma 16,27
- Průměrná čtenost 2374x
Knihy MOUCHA V LIMONÁDĚ a ZÁKLADY ŽENSKÉ ŽÁDOSTIVOSTI si můžete objednat na adrese: stepanka.bergerova@seznam.cz,
Více informací na Facebooku -(https://www.facebook.com/mouchavlimonade)
Budu ráda za vaši recenzi na Databázi knih