Jeden můj známý používá průpovídku: "Většinou nevyskočíč výš, než máš uši."
A ono to tak opravdu bývá. Proto, aby člověk vyskočil co nejvýš, musí riskovat, zvolit vhodné prostředky, trénovat a být vytrvalý. Potom je úspěšný, má na ty věci, na které nemají ti, kteří výše zmíněné vlastnosti nepěstují.
Každý má určité schopnosti a představte si, když si uvědomíte, že máte takové, pro které nemůžete skákat vysoko.
Pokud je to například zdravotní handicap, za který nemůžeme, je na řadě sociální pomoc a milosrdenství. Pokud to handicap není, můžeme si za svůj život sami. Jedni se spokojí s tím, na co mají, další ne, a tak chtějí aby jim to někdo jiný dal.
Vidím tři typy voličů levice:
- ty, kteří mají ušlechtilé cíle a představu rovnosti všech a ve všem pod kůží a jsou přesvědčeni, že všichni lidé by měli být odměňováni podobně, už jen proto, že se narodili, a ti úspějnější by měli těm méně úspěšným jejich mínusy dorovnávat.
Motto: Každému dle jeho potřeb. Každý přece nepotřebuje jachtu.
- ty, kteří nejsou hlupáci, co si nevidí na špičku nosu, ale naopak chytráci, kteří moc dobře ví, že nevyskočí ani na třetí schod, natož výš, než mají uši.
Motto: Každému dle jeho potřeb. Ten má jachtu? Já ji chci taky, a když ne oba, tak žádný .... nanejvýš oba fabii
- ty, kterým se nedá vymluvit, že perpetuum mobile neexistuje
Motto: Na spoustu věcí chci mít nárok bezplatně
(Na rozdíl od druhé skupiny se vůbec nezabývají myšlenkou jakou hodnotu jsou schopni vytvořit oni sami.)
Četla jsem zde na blogu spoustu článků o hlouposti voličů. Nevěřím, že to tak je. Ti lidé moc dobře ví, co dělají a těch z prostřední skupiny bude nejvíce.
*
Sociální demokraté s pomocí komunistů tedy budou chtít pěkně podojit ty výkonější krávy. A dát jim nažrat jen tolik, aby je ještě dojit mohly. Nejlépe do té míry, aby dojily a ještě měli co žrát. Ale žádný luxus. To ne! Ten budou moci mít jen soudruzi v nejvyšších funkcích strany.
Že se tím ztratí motivace?
Že skokan, který chce vyskočit nejvýš potřebuje nejlepší tyč a boty? Potřebuje mít pocit úspěchu a náskoku, protože se na to nadřel?
Dobře, tyč ano, boty možná, ale drahé hodinky ne! Jen nerozmazlovat! Ty přece ke skákání nepotřebuje.
*
Neštěstím současné pravice je, že se nedokáže vypořádat, i sama ve svých vlastních řadách, s těmi nejokatějšími případy skokanů, kteří si ke svým výškám dopomohli nefér a neprůhledně. Nepotírá dostatečně korupci, klientelismus, dostatečně nepodporuje výkon práva a vytváří pocit bezmoci občana k úřadům. Chová se jak slon v porcelánu a má nepříliš přitažlivý image.
Opozice pak křičí: Koukněte na to! Raději zkrouhněme všechny! Zdanit, přerozdělit, zakázat, regulovat, ... přestože ve svých řadách má černé skokany také.