Pietu zlatého slavíka prostě uctít musím, i kdyby měl celý hřbitov lehnout popelem!

aneb co se asi honí hlavou fanouška (fanynky), který bez ohledu na to, že ani na a ani u hrobu Karla Gotta už není místo, musí tam aspoň tu svou svíci ještě narvat?

Při čtení dnešní zpráv mne zaujala ta, kde se píše, že smuteční dekorace i okolní túje u hrobu Karla Gotta vzplály od svíček a způsobily malý požár.
I člověk, který dění kolem nesleduje, si asi řekne, že to ani jinak dopadnout nemohlo, a davy fanoušků budou hlava nehlava klást svíčky, hnijící kytky, plyšáky a jiné předměty kolem dokola hrobu i kdyby tu zuřily požáry jak v Austrálii.

Kam se poděl prostý rozum, pokora a pieta, že když jeden vidí, jak to tam vypadá, nenechá svíčku v tašce a nevěnuje  jen poklonu a tichou vzpomínku?

Tak mne napadlo, jestli by pomohlo pro ty, kteří neváhají udělat z místa posledního odpočinku zpěváka (a velkého estéta), oraniště, skládku a požářiště, umístit v okolí osvětové cedule.
Třeba s textem:  Prosíme fanoušky a návštěvníky, aby uctili mistrovu památku pouze tichou vzpomínkou a nekladli svíce a vzpomínkové předměty na prostranství, na a před hrob, pokud zde již není důstojné a dostatečné místo. Dochází tak k ničení náhrobku, trávníku i okolí. Měně je více. Děkujeme za pochopení.

Velmi pochybuji, že by to zabralo. A to je prosím text učesaný a převedený z hovorové češtiny do spisovně korektní. Možná by byla srozumitelnější lidová verze ve znění:  Žádáme tupce, kterým nedochází, že se sem jejich svíčka a jiné cetky nevejdou, ať si je odnesou zpět a nedělají tu bordel, což by jejich milovaného mistra (na rozdíl od poctivého podniku tohoto jména) jistě nepotěšilo.

R.I.P.