Zeptala se mě kolegyně, když vybalila z krabice voňavý flakon a promnula mezi prsty bublinkovou výplň.
Rozesmálo mě to, sáhla jsem po fólii a nostalgicky si pár bublinek práskla.
„Tys to všechno vypráskala!“ zamračila se na mě sestra, když zjistila, že bublinový obdélník z bonboniéry je celý bez vzduchu.
„Já ti příště půlku nechám,“ slíbila jsem, protože jsem si byla vědoma toho, že bublinková fólie je velká vzácnost a nedá se nalézt v každé bonboniéře.
Bylo to v dobách našeho dětství, kdy byla vzácností i ta bonboniéra a nalezení bublinek v ní se rovnalo téměř objevení perly v škebli, protože ji obsahovaly jen některé čokoládové krabičky, nejčastěji ty z Tuzexu nebo zahraničí.
Když jsme jako děti chodily ven, každý, kdo donesl práskací bublinky, byl hned středem zájmu a proseb, jestli dá ostatním trochu prásknout. Ten zvláštní pocit blaha po stisknutí malého oblého váčku vzduchu a následný zvuk, byl až nakažlivý a úměrný nedostupnosti tohoto materiálu.
I dnes, kdy je bublinka nejčastějším obalovým materiálem, si mnoho lidí rádo zapráská a existují dokonce závisláci, kteří bez této pravidelné činnosti nemohou existovat.
Psychologové tvrdí, že mačkání bublinek je dobrou relaxací pro uvolnění napětí. Jako bychom se s každou prasklou bublinkou zbavovali přebytečného vnitřního tlaku.
Dokonce jsem někde zahlédla, že na tomto principu existuje antistresová pomůcka – bublinkový simulátor zvaná PuchiPuchi.
Našla jsem si její obrázek na internetu, ale řeknu vám, že i bez vyzkoušení patrně není nad originál. Nad náhodné objevení obzvlášť vyvedené fólie s pěknými, velkými, tlustými, poctivě vzduchem naplněnými bublinami.
A když už mne tohle téma napadlo, neuškodí ještě pár řádek z historie, protože mě vždy zajímalo, kdo co a kdy vymyslel …
Bublinkovou fólii vytvořili v roce 1957 americký inženýr Alfred Fielding a švédský vynálezce Marc Chavannes, původně jako 3D tapetu. První várka byla vyrobena ručně. Byl postaven i stroj, který bublinkovou fólii vyráběl. Projekt se nakonec neuskutečnil. Po dvou letech však Fieldinga napadlo, že by se bublinková fólie dala využít jako obalový materiál změkčující nárazy. V lednu 1960 Chavannes a Fielding založili společnost s názvem Sealed Air, bublinková fólie byla patentována a v Americe se stala známá jako „bubble wrap“. Následně začala masová výroba, která rozšířila povědomí o tomto materiálu po celém světě. (Wikipedie)
