Proč je lepší erotické romány prožívat než pročítat a nejen o tom..

"Strhující erotický román“ křičel na mě z fotografie banner v knihkupectví v Luxoru, a já hned věděla, že tohle si koupit nemůžu. Nemám ráda to, co jiní berou útokem. Tedy údajně útokem, jak to tvrdí píár.

Média zaplavily články o tajných touhách žen po tajemnu, sado-masu, po miliardáři v ráji...
Nechci hodnotit něco, co jsem osobně nečetla, a tak knihu „Padesát odstínů šedi“ nechám na posouzení jiným. Ovšem už jen krátká ochutnávka textu a pár recenzí mě v utvrdily v domněnce, že o nic nepřicházím, ačkoliv mám literaturu, film a umění vůbec s erotickým podtextem ráda.

„Chtěla bych nějaký milostný román.“
„Prožít nebo přečíst?“
„Jsem vdaná.“
„Měl bych tu poslední výtisk Dívky z Madridu, ale to byste musela jít se mnou dozadu. Douchová, vemte si koště a zameťte chodník!“
Znalci jistě poznali. Pro neznalé – jedná se o kultovní hlášku z filmu Vrchní prchni.
Nejen tato scéna o tajné představě mnohých lidí, zažít neplánované spontánní erotické dobrodružství, zajistila filmu věčnou popularitu ...

Bylo to v době, kdy na trhu nebylo po erotických pomůckách současnosti vidu ani slechu, až na drobnou aféru s vibrátorem, který jedné ženě přivezl přítel ze západu a ona ho za úplatu půjčovala dál. Přítel se jmenoval Robert a odtud vlastně pochází pojmenování oblíbené dámské hračky. Nebýt to v té době  nezákonné obohacení, propírané v černé kronice, možná by český jazyk o toto roztomilé pojmenování přišel.
Další oblíbenou erotickou pomůckou byla pračka Tatramat, ačkoliv to výrobce takto původně vůbec nezamýšlel. Její skrytý potenciál objevila hospodyňka, která  si na ni v zoufalství při jejím poskakování při ždímání a obavách, aby jí nevypochodovala z koupelny, sedla a bylo jí to víc než příjemné. A když přizvala ke ždímání manžela, bylo to ještě lepší.
O „knižních čtvrtcích“ jsme stáli frontu na román Já Claudius ... Roberta Gravese, kde se člověk při hledání pikantních scén dověděl i něco z historie. Sem tam někdo propašoval ze západu pornočasopisy a videokazety, nebo i Henryho Millera a jiné knihy, které tiskla samizdatová nakladatelství vedle vážnější zakázané literatury...

Český člověk, jako zdatný improvizátor ve všem, nepotřeboval pro bujarou fantazii exotická prostředí, ani zvláštní pomůcky, a vždy věděl, jak si vystačit s málem.
A tak i dnes, když už se můžeme podívat na druhý konec světa, do rájů blízkých i vzdálených, koupit si v legálním obchodě nebo na internetu pouta, biče, masky..., návodů jak to dělat jsou plné regály knihkupectví a porna plné regály trafik a sexshopů, nejvíc záleží na fantazii a improvizaci každého milovníka více či méně rafinovaných scénářů.

Nepůjdu si koupit strhující erotický román, protože jsem přesvědčená, že tištěná i virtuální „strhující erotika“ se k té skutečné má jako jednohubka ke šťavnatému steaku.

Krásný podzimní den s kapkou fantazie přeji ;-)